Jak vybrat kešu ořechy
Není kešu jako kešu – pronikněte s námi do pěstování, zpracování a kvality Ledvinovníku západního
Co je vlastně kešu a jak roste?
Asi dvanáctimetrový silně rozvětvený strom, který roste v tropických oblastech a plodí žluto-oranžová až červená tzv. kešu jablka – to je ledvinovník západní. Na jablkách, která svým tvarem připomínají spíš papriku, ze spodní strany visí hnědozelený pravý plod, který ukrývá světlé semínko v tenoučké slupce – kešu oříšek.
Ledvinovník může růst v různých podmínkách, ale nejplodnější je v oblastech, kde dostává hodně slunečních paprsků a v nadmořské výšce nižší než 600 metrů. Ideální je také 500 mm srážek v období dešťů v kombinaci s 5 - 7 měsíci sucha. Proto drtivá většina světové produkce kešu vzniká v tropických oblastech, kde ledvinovník plodí až 50 kilo kešu za rok. Nejvíc kešu se proto vypěstuje v západní Africe. Hlavně v Pobřeží Slonoviny, Ghaně, Burkině Faso, Beninu, Nigérii nebo v Tanzanii.
Zajímavost o kešu:
- Kešu vlastně nejsou oříšky - nažky jsou suché nepukavé plody – do stejné kategorie patří například také plody dubu.
- Z plodů ledvinovníku se využívají také jablka – na džemy, šťávu nebo třeba pálenku. Ta se však nevyvážejí, protože by podmínky při převozu nevydržela. Ze dřeva stromu se vyrábí nábytek známý jako bílý mahagon.
Kešu má pro vaše tělo spoustu benefitů
| Je skvělým zdrojem omega-3 mastných kyselin, hořčíku, zinku, selenu nebo fosforu a obsahuje také vápník a vitamin K. Zároveň nemá tolik tuku jako ostatní ořechy. |
Má pozitivní vliv na nervovou a kardiovaskulární soustavu a snižuje hladinu cholesterolu. |
Podporuje přirozenou regeneraci organismu, zlepšuje paměť a rychlost myšlení. Vysoký obsah vápníku a vitaminu K zase prospívá pokožce, vlasům i kostem. |
Jak se kešu zpracovává
V sezóně 2019–2020 pěstitelé na celém světě sklidili přibližně 3,6 milionů tun kešu, z čehož po zpracování získali cca 790 000 tun loupaných oříšků. Kešu je tak po mandlích a vlašských ořeších třetí ve světové produkci.
Většinu z této produkce plodí stromy v afrických zemích, ale jen 15 % z ní zpracovávají Afričané. V afrických zemích, kde se kešu zpracovává, je totiž málo automatických strojů. Chybí na ně finanční prostředky a zpracovatelé si tak pomáhají, jak mohou. Někdy si vyrábějí stroje po domácku, ale často práci při loupání kešu zastanou lidské ruce. Takové zpracování však trvá mnohem déle, takže Afričané nezvládnou zpracovat všechno své kešu. Zbytek musí levně prodávat do Indie a Vietnamu.
Ve Vietnamu a Indii se využívají zpracovatelské a třídicí stroje, takže se v těchto státech zpracovává více kešu, než kolik se vypěstuje. Proto ho sem dovážejí ze západní Afriky, kde naopak produkce překračuje zpracovatelské kapacity. Právě kvůli mnoha zastávkám v dodavatelském řetězci na cestě ke koncovému zákazníkovi je uhlíková stopa kešu v porovnání s ostatními oříšky větší.
V poslední době si však státy na západním pobřeží Afriky stále více uvědomují, že vývoz kešu do Vietnamu a Indie pro ně představuje ztrátu a pomalu tak rozvíjejí svůj zpracovatelský průmysl. Kromě toho, že zpracování přímo na místě v Africe snižuje uhlíkovou stopu kešu, zároveň v regionu tvoří nová pracovní místa a přináší místním obyvatelům stabilní příjem.
Zajímavost:
- Kešu skořápka je velmi odolná, takže ruční zpracování dá tělu pořádně fyzicky zabrat. Skořápka navíc obsahuje kardol - smolnatý olej, který může poškodit ruce dělníků. Před loupáním se proto kešu praží nebo oplachuje horkou vodou, čímž se olej ničí.
- Protože se málo kešu zpracovává ručně, RAW kešu na trhu objevíte jen vzácně. Zpracování kešu vládne automatizace.
- Kešu, které prošlo automatickým zpracováním vypadá trochu jinak než to, které zpracovaly lidské ruce. Každé kešu má drsnější povrch, ale strojově opracované oříšky jsou hladší a vyleštěné až do zářivě bílé barvy. Dá se to přirovnat k dřevěným hračkám - ty vyrobené v továrnách jsou perfektně vyhlazené, na ručně vyřezávaných najdete sem tam nějakou tu nerovnost a jejich povrch je drsnější.
Jak se kešu dostane na váš stůl
Asi už je vám jasné, že přestože Afričané produkují více než polovinu světového kešu, příliš na něm nevydělají. 85 % oříšků totiž směřuje do Indie a Vietnamu. Opracované kešu pak míří do Evropy a Ameriky, kde se 60 % dováženého kešu dále praží, solí a balí.
V roce 2018 dostali afričtí plantážníci za vypěstované kešu 3,5× méně než vývozci z Indie do Evropské unie. Koncová cena pro zákazníky je cena pak ještě 2,5× vyšší, tedy 8,75× vyšší, než kolik dostanou zaplaceno Afričané.
Zvýšená poptávka po ekologických a fair trade produktech v poslední době však situaci afrických plantážníků zlepšuje.
Chcete také to nejlepší čerstvé kešu zpracované rukama afrických dělníků a pomoci jim tak dosáhnout na férový podíl ze zisku na jejich práci? Vybírejte si to správné kešu.
Jak poznáte kvalitní africké kešu
Kvalita kešu se posuzuje podle pěti kritérií:
- chuti,
- barvy,
- odstínu,
- celistvosti a velikosti jader.
Africké kešu je oproti plodům z Vietnamu nebo Indie výrazně tvrdší a křupavější. Když takové kešu sypete do misky, slyšíte cinkavý zvuk, jako byste do misky sypali dřevěné kostky. Čím to je? Africké kešu totiž obsahuje jen asi 5 % vlhkosti. Zároveň má jemnější a máslovější chuť.
Velikost a kvalitu prozradí označení složené z písmen a čísel, které najdete na balení. Označení, které hledáte, vypadá například takto: W320.
|
Písmena značí jakost. Nejkvalitnější kešu najdete pod označením WW (White Wholes), často se ale používá pouze jedno W. Nižší třídou jsou kešu SW (Scorched Wholes). Dalších deset tříd jakostí vypustíme, ty ve Vital Country nemají místo. |
Číslo značí velikost. Číslo v označení představuje maximální počet jader na libru kešu. Když navážíte 1 libru (0,454 kg) kešu W320, dostanete 300 až 320 kusů kešu. V 1 libře kešu W240 bude ořechů jen 220 až 240, protože jsou větší. Zjednodušeně řečeno: čím nižší číslo, tím větší ořechy. |
Naše africké kešu nesou označení W240 a W320.
Buďte obezřetní. Mnoho velkých prodejců označení na balení neuvádí a vy tak můžete koupit horší kvalitu kešu za vyšší cenu.